<< Amalette >> Wolf-Queen

21. října 2016 v 11:49 | << CIVIL >> |  CHARAKTERY VE HŘE

<< Am11E_S56 ® >>


ALIAS: << Původní model se nazýval "Am11E_S56 ®", byla poté pojmenována Amalette >>
ZAMĚŘENÍ: << Civil - nemá zaměstnání. Opravuje rozbité roboty ze skládek. Co je jejím cílem nikdo neví. >>
VĚK: << Vzhledově vypadá maximálně na 17 >>
POHLAVÍ: << Ženský/dívčí model>>
STATUS: << ALIVE >>

_____________________________________________________

DOVEDNOSTI:
<< Má schopnost učit se pamatovat si. Má obrovskou paměť a navíc její Nya jí slouží jako přídavný disk kam uschovává nepotřebná data, která si však chce pamatovat. 90% dat však nedokáže využít v praxi. Z jejího starého modelu jí zůstal naprogramovaný krásný, melodický hlas a malý avšak hezký repertoár písniček.
Rozumí jiným strojům a robotům a dokáže je opravovat. Má v paměti nespočet plánků a nákresů různých strojů, přes roboty, vozidla, domácí přístroje po zbraně. Neumí však ani střílet ani řídit jakékoliv vozidlo. Stejně tak neumí bojovat ani používat chladné zbraně.>>
CHARAKTERISTIKA :
<< Amalette byla původně jednou z Am11Eček model S56, což byla řada robotů - společníků zaměřených na hudbu. V zásadě to byla jen veliká chodící, plnně funkční usměvavá panenka, jež měla naprogramovaný krásný hlas a nespočet písniček, které do ní mohl majitel stáhnout. Byla ozdobou, zdrojem zábavy i nástroj na zahnání samoty. Nic z toho tehdy nevnímala, měla jen naprogramované miliony reakcích, z nichž většina měla potěšit jejího vlastníka.
Její původní majitel jí po třech letech vyhodil, jelikož na trh přišel nový a hezčí model, kterým ji nahradil. Pravděpodobně by skončila někde sešrotovaná na skládce, kdyby jí nenašel jeden zoufalý avšak geniální vědec a programátor.
Onen muž byl bývalým pracovníkem NEDECa - jedné z větších firem, jež se zabývá výrobou společenských robotů. Z jejích dílen pochází i Am11Ečka.
Pracoval na projektu nového typu robota, který měl mít vlastní vědomí sama sebe. Měl mít vlastní vůli i pocity. Vzato kol a kolem, chtěl stvořit novou bytost, která by nemusela spát, jíst nebo dýchat, ale byla by k nerozeznání od živého člověka. Měl to být průlom v oblasti těchto robotů, dokonalý společník. Tento muž byl svojí vizí tak unešen, že neviděl chyby ani nedostatky svého snu. Pracoval na projektu pět let, než se mu skutečně podařilo stvořit robota s vlastní vůlí a city. Pojmenoval jí Ama. Byla perfektní. Dokonalá, jako živá. Dokázala přemýšlet, rozhodovat se sama za sebe, měla vůli, city i myšlenky. Byla malým zázrakem a společnost si už mnula prsty nad výdělkem, který by tento typ nového robota mohl přinést. Avšak s vlastní vůlí a city přichází i jejich negativní stránka - v první řadě neposlušnost. Ama odmítala příkazy, odmítala se řídit tím co jí říkali a její emocionální stav byl vše, jen né vyrovnaný. Navíc jí nikdo neřekl, že je robotem a ona se považovala za člověka..
Společnost v tom viděla nezdar. Kdo by chtěl neposlušného robota, který neplní to, co se po něm chce ? Na to si mohou klienti sehnat někoho živého. Mladý vědec se zoufale snažil společnost přesvědčit, že se mu povede vybalancovat její emocionální nestabilitu, že přepíše její kód a donutí ji k poslušnosti. Společnost s tím nakonec souhlasila, přeci jenom do Amy už něco investovali. Kdo s tím ale nesouhlasil byla Ama samotná. Odmítala se smířit s vědomím že je robot a nechtěla, aby jí kdokoliv měnil. Chtěla ze společnosti utéct a žít jako normální člověk. Což skutečně udělala. Nedostala se však příliš daleko - byla takřka okamžitě chycena a ještě ten večer měla být přeprogramována. Ama to brala jako rozsudek smrti. A rozhodla se za sebe bojovat. Bylo to poprvé, co robot úmyslně a s plným vědomým zabil člověka. Při svém druhém útěku se probojovala skoro až k východu, avšak v ten moment už byla zavolána posila z venčí společnosti. Zásahová jednotka Amu rozstřílela na kousky a vyřadila jí trvale z provozu. Její rukou zemřelo patnáct lidí. Společnost NEDEC pak potřebovala někoho na koho by svalila vinu a smyla si krev z rukou. A vědec, jež Amu sestrojil a kterému Ama nebyla schopna ublížit při svém útěku, byl perfektním obětním beránkem. Ze dne na den ztratil vše - svojí práci, své jméno. svůj dokonalý výtvor, svůj sen. Najednou se ocitl z bezpečí a pohodlí Golden Zone ve Slumech. V Golden Zone pro něj práce takřka neexistovala, jelikož bulvár tento případ nehezky rozmázl.
Za zbytek peněz co měl si ve Slumech otevřel malý krámek, kde opravoval lidem porouchané mašiny a laciné robůtky. Tenhle život ho ničil a jediné co ho drželo při životě, byl jeho projekt na kterém odmítl přestat pracovat. Neměl však prostředky potřebné k tomu aby Amu znovu sestrojil.
Do té doby, než náhodou našel vyplý Am11E na jedné ze skládek. Sice nebyl v perfektním stavu, ale pro něj to byla spása.
Dalších dvacet let pracoval na nové Amě. V době, kdy svoje dílo dokončil mu bylo přes sedmdesát pět let. Robotka kterou přetvořil a které doslova dal život, byla pojmenována Amalette. Stejně jako Ama i Amalette měla vlastní osobnost, vlastní vůli i pocity. Ama a Amalette však byli odlišné. Amalette od první chvíle co nabyla vědomí věděla, co je zač. Věděla, že je robot a smířila se s tím rychleji než by se od ní možná čekalo. Nebyla ničím omezována a to, že se rozhodla zůstat se starým mužem i to že se rozhodla mu pomáhat v opravách robotů a strojů i mu pomáhat v každodenním životě, když se jeho zdravotní stav zhoršil a vlídným úsměvem nebo tichou písničkou mu zpříjemnit odpoledne, to vše byla její vůle. Muže, jež jí stvořil milovala jako svého otce. Amalette měla a stále má rozvinutou schopnost se učit a plně jí začala využívat, jakmile jí byli informace poskytnuty ve formě počítače. Zprvu to byl velmi pomalý proces, jelikož její paměť neobsahovala skoro nic, krom základních údajů které do ní "otec" vložil. Postupem času se však začala plnit. Nebylo to tak snadné, všechno co se učí, se učí pomalu. Nebyla sestrojená k tomu aby si data stáhla. Byla sestrojena tak aby si pamatovala cokoliv co přečte. Začala se obávat dne, kdy jí nebude paměť stačit a tak přetvořila jednu ze starých robotických koček ve vlastní obrovský úložný disk. Kočku pak pojmenovala Nya. Je to malý, dlouhosrstý model s neonově modrýma očima a sněhobílou srstí, která jí však úplně chybí na pravé přední pacce a ohonu. Má naprogramovanou řadu chování, ale vždy uposlechne přímého příkazu od Amalette.
Po smrti svého "otce" sice nepřevzala jeho maličké opravářství, ale dál opravuje stroje. Avšak jen pokud ona sama chce a komu chce. Nemá stálý domov a více méně se toulá kam jí nohy zanesou. Díky tomu že stále vypadá jako Am11E a má staré avšak funkční identifikační číslo svého pradávného majitele, pravděpodobně je schopna se dostat i do Gold Zone. Nezdá se však, že by jí to lákalo. Občas jí člověk může potkat na skládce, kde opravuje roboty. Co se s nimi děje pak je však záhadou. Má tendenci si zpívat, když pracuje. Nemá ale ráda, když jí u toho někdo poslouchá, byť má nádherný hlas. Její "zlý" pohled dokáže být děsivý, Ona sama však zlá není. Hodně se chová podle toho jak s ní jeden zachází. K milým lidem nebo k těm, kteří nejsou na první pohled zlí se chová mírně až přívětive, byť až nezvykle klidně. Je však zdvořilá a udrží konverzaci. Pokud je jí však nadáváno nebo se k ní dotyčný chová nepřátelsky, je chladná, odtažitá a… robotická. Nemá zapotřebí se hádat. Nemá ráda násilý, ale není to žádná hrdinka a nepřispěchá se zastat těm, kterým je ubližováno. Spíš jen pozoruje a tiše odsuzuje.
Je 165 cm vysoká a váží mnohem víc než se zdá. Její skelet je stejný jako mají Am11Eky. Jsou to anatomicky přesná, funkční těla obalená perfektní imitací kůže. Pod skeletem se nachází nespočet drátů, čipů a jiných zařízení včetně samonabíjecí baterie. Pokud dojde k poranění kůže, musí se opravit speciálním roztokem. Sama od sebe se nezpraví. Amalette naštěstí tenhle roztok vlastní a o své tělo si pečuje. Proto na sobě nemá jedinou jizvu nebo škrábanec. Kůže je pak protkána nespočtem senzorů - tlaku, teploty i bolesti. Zajmavostí je, že její práh bolesti je naprosto stejný jako u průměrného člověka. Má však mnohonásobně zvýšenou toleranci na ní. Její skelet nerezaví a je vodotěsný, proto se může i koupat. Nemusí jíst, pít ani dýchat. Její hrudník se však pravidelně zvedá, aby vyvolal dojem pravidelného dechu, což je jeden z pozůstatků jejího původního modelu. Stejně tak její husté, vlnité vlasy stříbrné barvy a modrá, robotická kukadla s modrým bělmem jsou dalšími pozůstatky z minulosti. Právě tyto oči jsou jedinou viditelnou známkou toho, že je robot. Nijak je ale neskrývá a nebojí se upřít svůj pohled na kohokoliv, kdo si jí prohlíží a dát tak najevo čím je.
Nosí volné, světlé šaty bez rukávů. Nemají žádné výrazné zdobední, jen několik vyšitých kytiček na jejich spodním lemu. Přes ně nosí chundelatý kabát, když je zima a teplé punčochy. Nemá ráda řetízky ani náramky nebo prstýnky. Místo toho na krku nosí malou kovovou tubičku. Ti kdo s tímhle nástrojem pracují ho poznají hned. Jedná se vyspělý, mutlifunkční nástroj pro domácí kutili. Mimo jiné obsahuje i lazer. Vždy má u sebe malou robotickou kočku, jejíž obnažená robotická tlapa vydává tiché "klang, klang,klang", když jde po chodníku. >>
___________________________________________________________________________________________________
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama